Otci přebývala v obchodě chodba a chtěl ji natřít na zeleno. Nakonec jsem ho přemluvil a fungovala tu (na náměstí v Českém Brodě) devět let galerie s nejmladším „galeristou“ v republice. Začal jsem v patnácti a dlouho poslouchal, že v tak malém a úzkém prostoru se pořádná výstava dělat nedá. Přitom na Slovensku zvládnou udělat galerii i v ledničce.
Z Českého Brodu je to blízko do Prahy, které nikdo nemá sílu konkurovat a za pořádnou kulturou se muselo dojíždět. Úspěšným umělcům se zas nechce „na venkov“. Tyto stereotypy jsme se snažili změnit.
Kombinovali jsme výběry z výstav představených v DOXu, Národní galerii, Museu Kampa a zahraničí (Kurt Gebauer, Homeless Unlimited Ivety Kopicové, Petr Nikl, Jan Gemrot) s uměním lehčím a zábavným (Iva Hüttnerová, Eva Pilarová). Důležitou částí byla kvalitní tvorba pro děti (Galina Miklínová, Jiří Šalamoun) a fotografie (Martin Wágner, Ester Havlová).
Často se mě někdo ptá, zda nemám sám chuť tvořit a vystavovat. Odpovídám, že zorganizovat přes čtyřicet výstav a připravit nezapomenutelné situace s umělci, nadšenými návštěvníky i lidmi, co se v galerii octli úplně omylem, je to nejlepší konceptuální umění.
Galerie skončila společně s obchodem. Ale nebojte, my zase něco vymyslíme. A do té doby mi klidně napište.
Pavel Fuchs
